Je frutariánství vhodné jako dlouhodobý stravovací režim?
Zakladatel a někdejší výkonný ředitel společnosti Apple Steve Jobs byl pověstný svými originálními návyky týkajícími osobní hygieny, životního stylu a také jídelníčku. Vedle specifických fíglů na zvládání stresu v počátečním období společnosti, jakým bylo například smáčení bosých chodidel v záchodových mísách, dodržoval často i velmi přísnou dietu, kdy celé týdny jedl jen jeden nebo dva druhy ovoce, obvykle mrkev a jablka. Nějakou dobu praktikoval také frutariánství - jeden z poddruhů veganství, kdy je dovoleno jíst pouze ovoce, zeleninu, semena, ořechy a zrní, přičemž ovoce a zelenina tvoří 75 % jídelníčku. Jobs tvrdíval, že klíčem k jeho úspěchu je právě skutečnost, že jí v takové míře ovoce.
Příznivci frutariánství obecně tvrdí, že je tento stravovací režim pro člověka nejpřirozenější, neboť jídelníček našich dávných předků sestával převážně z plodů rostlin. Mají za to, že syrové potraviny jsou obecně lepší než tepelně upravované, protože maso, mléčné výrobky, obilniny a tepelně upravené potraviny obecně přispívají k tvorbě hlenu, který je původcem mnoha nemocí. Pojďme se na klady a zápory frutariánství jako dlouhodobého stravovacího režimu podívat trochu důkladněji.
Výhody
Ovoce a zelenina mají přirozeně vysoký obsah vlákniny, která přispívá ke zdravé funkci střev. Vláknina též váže škodlivý typ cholesterolu, čímž snižuje jeho hladinu v krvi, a pomáhá tělu regulovat hladinu cukru v krvi, protože jej umožňuje vstřebávat pomaleji. Frutariánský jídelníček je bohatý na vitaminy A, C, E a K a některé z typů vitaminů B. Vitaminy A, C a E fungují jako antioxidanty, takže chrání tkáně před škodlivým účinkem volných radikálů. Velké množství potřebných minerálů je skryto v listové zelenině a v avokádech, která obsahují zinek.
Krátkodobé praktikování frutariánství prokazatelně napomáhá hubnutí a funguje jako výborná očistná kůra, což může prospět zejména těm, u kterých se rozvinuly choroby pramenící z nahromaděných toxinů v organismu. Přechodně zlepšuje hojivost ran, funkci dýchací soustavy (neboť skutečně snižuje tvorbu hlenu) a výrazně zostřuje chuť a čich. Tyto účinky má ovšem jídelníček frutariána pouze za předpokladu, že obsahuje dostatečné množství proteinů, protože jejich nedostatek může oslabit detoxikační schopnost těla, což může mít za následek mimo jiné nepříjemný tělesný zápach. (Vegani obecně se zapáchajícím potem nemusejí zabývat tolik jako "masožravci", protože ten jejich obsahuje méně mastných kyselin, jejichž bakteriální rozklad je původcem nepříjemného odéru).
Jídelníček skládající se z drtivé většiny z reproduktivních částí rostliny, které bylo možné sklidit, aniž by při tom rostlina jakkoliv trpěla, má pro své vyznavače, kterým záleží na citlivém nakládání s rostlinami, které považují za rovnocenné živé bytosti, ještě jednu výhodu: je eticky nezávadný. Pěstování ovoce a zeleniny, pokud se obejde bez použití pesticidů a produkty jsou posléze konzumovány lokálně, je navíc šetrné k životnímu prostředí. To ovšem o většině dnešních plodin neplatí - ošetření chemickými přípravky a zdlouhavá doprava z nich dělají potraviny naopak poměrně neekologické. Také je třeba mít na paměti, že přestože frutariáni popisují ovoce jako ideální přirozenou potravinu, moderní ovoce je produktem mnoha staletí cílených lidských snah vypěstovat plody s vyšším obsahem cukru, a je jako velezdravá potravina poněkud přeceňováno.
Mnoho frutariánů popisuje pocity lehkosti a bezstarostnosti či zvýšené tvořivosti pramenící z jejich stravovacích návyků. A něco pravdy v tom jistě bude: nedávná studie prováděná vědci na univerzitě v Leidenu ukázala, že potraviny s vysokým obsahem aminokyseliny tyrozinu zvyšují tvořivost a zbystřují úsudek. Mezi takové potraviny patří například banány nebo avokáda, dále pak fazole, mandle, arašídy, dýňová a sezamová semínka a tofu. (Nutno ovšem podotknout, že bohatším zdrojem tyrozinu jsou jak maso a ryby, tak mléčné výrobky. Tělo si navíc dokáže tyrozin vytvořit z jiné aminokyseliny - fenylalaninu, který přijímáme v rybách, mase, vejcích, mléčných výrobcích a luštěninách.)
Možná úskalí
Frutariánství jako dlouhodobý stravovací režim je z podstaty věci značně omezující. Vyžaduje zvýšenou pozornost při plánování pokrmů. Vzhledem k naprosté absenci jakýchkoli živočišných produktů mohou frutariáni trpět nedostatkem základních živin, například tuků a proteinů, což se negativně podepisuje na stavu kůže, schopnosti těla udržovat stálou teplotu i na odolnosti tkání obecně. Potřebné množství tuků se dá částečně dohnat zvýšenou konzumací ořechů a zrní, jen je nutno počítat s tím, že z dlouhodobého hlediska se taková kompenzace prodraží.
Ovoce neobsahuje vitaminy D, B1, B3 a B12. Obzvláště B12 je obsažen pouze v živočišných produktech a je zcela klíčový pro funkci nervové soustavy a tvorbu červených krvinek. Frutariáni tedy musí dbát na to, aby jej přijímali ve formě výživových doplňků. Co se týče vitaminu D, klíčového pro zdravou tvorbu kostí, tělo si jej sice je schopno vytvořit za přispění slunečního světla, ale lidé žijící v chladnějších částech planety musí dbát na jeho dostatečný přísun v potravě - vyskytuje se v mléčných produktech, rybích tucích a vaječných žloutcích. Vitaminy B1 a B3 jsou důležité zdroje energie a nacházejí se kromě živočišných produktů také v sušených fazolích, arašídech a zrní, které ovšem někteří frutariáni jíst odmítají.
Citelnou charakteristikou frutariánství jako stravovacího režimu je skutečnost, že nezasytí. Jeho vyznavači mohou trpět pocity hladu a fyzického neuspokojení, které hrozí vyústit v nutkavé záchvaty přejídání. Mírné postění na druhou stranu vede k pocitu lehkosti a někdy až mírné euforie, který si mnoho lidí vykládá jako vyšší stav vědomí - a leckomu je takový stav velice příjemný. I zde však platí, že nic se nemá přehánět - při delším hladovění přechází tělo z glukózy jako hlavního zdroje energie na ketolátky, malé sloučeniny, které mohou glukózu nahradit. Při nadměrné produkci ketolátek může dojít k rozvinutí ketózy, nebezpečného stavu, při kterém tělo ztrácí vodu a sodík a mohou se objevit symptomy jako slabost, únava nebo nevolnost.
Sečteno podtrženo
Frutariánství jistě funguje jako velmi účinná krátkodobá očistná kůra. Při dlouhodobějším praktikování však s sebou může nést komplikace, pokud si dotyčný či dotyčná nehlídá skladbu potravin velice, velice pečlivě. O diskutabilní vhodnosti frutariánstsví jako trvalého stravovacího režimu svědčí nízký počet lidí, kteří ho úspěšně dodržují déle než pět let bez větších obtíží. Vzhledem ke své přísnosti vyžaduje skutečně silnou vůli, kterou každý neoplývá. Navíc s sebou často nese pocit společenské izolace. Pokud už se pro něj člověk z jakéhokoli důvodu rozhodne, měl by ke své volbě přistupovat zodpovědně, zjistit si co nejvíce informací o vlastních nutričních potřebách a pro jistotu své rozhodnutí konzultovat se zkušeným lékařem či dietologem.
Není rozhodně nutné brát si příklad ze Steva Jobse a jeho posedlosti jablky a mrkvemi - netoužíme-li si ovšem vypěstovat originální lehce oranžové zabarvení kůže, na které Jobsovi spolupracovníci s jistým dojetím dodnes vzpomínají.
Použité a doporučené zdroje:
http://www.nbcnews.com/health/body-odd/strange-eating-habits-steve-jobs-f119434
http://www.medicaldaily.com/steve-jobs-swore-it-does-fruit-fuel-creativity-pros-and-cons-being-fruitarian-306594
http://www.livestrong.com/article/532720-pros-cons-of-fruitarians/
http://www.living-foods.com/articles/fruitarianprocon.html
O autorce:
Alžběta Labusová (1994) studuje biomedicínu na Univerzitě v anglickém Durhamu. Zajímá se o lidské zdraví tělesné, duševní i duchovní. Při psaní se snaží spojit střízlivý vědecký přístup k faktům s hlubšími, vědou nezohledňovanými, souvislostmi. Ve volném čase ráda čte, vaří, zpívá a pohybuje se kolem divadla.
Vyšlo v časopise Regenerace, únor 2015
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
