Přispívá nošení podprsenky ke vzniku rakoviny prsu?
Mnohé módní praktiky byly po staletí omlouvány heslem, že pro krásu se musí trpět, a to i tehdy, když odmlouvaly zdravému rozumu či byly vysloveně nebezpečné. Pro ilustraci nemusíme chodit daleko, stačí si připomenout období korzetů a jejich neblahý vliv na zdraví nositelek. Přestože už naštěstí nežijeme v době, kdy platilo obecné přesvědčení, že pas dámy z lepší společnosti by ideálně měl mít stejný obvod, jako krk jejího manžela, podstupují i dnes mnohé ženy toužící po vylepšení svého zevnějšku různé nepříjemné či zdraví škodlivé procedury, případně podléhají módnímu diktátu v podobě vysokých podpatků a dalších produktů módního průmyslu. I ty z nás, které se o módu příliš nezajímají, dodržují ve velké míře konvence ve způsobu oblékání, typické pro naši kulturu. Mezi ně patří například i nošení podprsenky.
Vzhledem k tomu, že v západní společnosti dnes podprsenku nosí většina žen, je poněkud zarážející, že si podle odhadů odborníků až 80 % z nich nedovede vybrat správný tvar a velikost. Často za to platí bolestivými zarudlými rýhami na kůži či problémy se zády a s rameny. Ale možná i něčím víc. Manželský pár Sidney Ross Singer a Soma Grismaijerová přišel s hypotézou, že nošení podprsenky může vážně souviset se vznikem rakoviny prsu, a rozhodli se na toto téma publikovat studii (v ČR dostupné prostřednictvím knížky Móda si to žádá - Jak nošení podprsenky přispívá ke vzniku rakoviny prsu z nakladatelství Triton). Jedná se o poměrně radikální tvrzení, pojďme se tedy zamyslet nad tím, co rakovinu prsu vlastně způsobuje a zda by autoři výzkumu mohli mít případně pravdu.
Známé rizikové faktory přispívající ke vzniku rakoviny prsu
Rakovina prsu je nejrozšířenějším druhem rakoviny u žen. Jen v Česku je jich každoročně s touto chorobou diagnostikováno zhruba 6 500. Navzdory neskutečnému množství peněz a úsilí celosvětově investovaného do výzkumu jejích příčin ovšem stále není jasné, co přesně ji způsobuje a zda se jí lze vyhnout. Z přísně matematicko-genetického úhlu pohledu někdy pravděpodobně ne - autoři obsáhlého výzkumu uveřejněného před pár týdny v časopise Science přišli s tvrzením, že dvě třetiny rakovin vznikají čistě náhodně v důsledku mutací během buněčného dělení, a předejít jim tedy nelze. Ani jiné výzkumy dosud neodhalily příčinu rakoviny prsu jako takovou, spíše objevily mnoho rizikových faktorů, které se zvýšeným rizikem rakoviny úzce souvisejí. Pojďme si tyto faktory připomenout:
- Věk - většinou se rakovina objevuje po šedesátém roce života, ale jsou známy i případy mnohem mladších pacientek. U mužů se rakovina prsu objevuje vzácně, v poměru zhruba 1 pacient na 100 pacientek.
- Předchozí výskyt jakéhokoli typu rakoviny u pacientky či výskyt rakoviny prsu v blízkém pokrevním příbuzenstvu - dobrou zprávou je, že více než 8 z 10 žen, které mají příbuzné s rakovinou prsu, touto chorobou nikdy neonemocní.
- Mutace v některém z genů spojených se vznikem rakoviny prsu - pouhá 3% rakoviny bývají ovšem spojována přímo s chybnou genetickou výbavou.
- Vysoká hladina pohlavních hormonů, zejména estrogenu - estrogen je dlouhodobě považován za významný rizikový faktor hrající důležitou roli v rozvoji rakoviny prsu. Obecně lze říci, že riziko rakoviny stoupá s dobou, po níž je žena jeho vlivu vystavena - mezi více ohrožené tak patří ty ženy, které začaly menstruovat dříve a menopauzou prošly později, ženy, které nemají děti nebo je mají až později v životě (prodělají více ovulací), ženy s nadváhou (buňky tukové tkáně totiž estrogen v malých dávkách produkují) a ženy podstupující hormonální substituční terapii pro úlevu od nepříjemných průvodních jevů menopauzy. Stále není zcela zřejmé, jaký vliv má na rozvoj rakoviny prsu užívání hormonální antikoncepce - výsledky některých studií si v tomto směru protiřečí.
Jak je to s tou podprsenkou?
Autoři výzkumu zkoumajícího souvislost mezi nošením podprsenky a vznikem rakoviny prsu vyslovují hypotézu, že příliš těsná podprsenka dlouhodobě stlačující prsní tkáň narušuje funkci lymfatického systému. Jeho hlavní úlohou je odvádění přebytečné tekutiny spolu s nahromaděnými odpadními produkty látkové výměny z mezibuněčného prostoru zpět do krevního řečiště. Hromadící se toxiny v prsní tkáni tak mohou způsobovat mírné otoky, které ovšem projdou vzhledem k měkkému tukovému charakteru prsou bez povšimnutí, a postupně představují pro prsní tkáň čím dál větší zátěž, která vede až k její pozvolné degeneraci, zvýšenému počtu mutací a vzniku rakoviny.
Hromadění lymfy v prsní tkáni se také často projevuje vznikem nezhoubných cyst, naplněných právě lymfou, které většinou spontánně opět mizí. Zajímavou souvislostí s nošením podprsenky může mít i skutečnost, že hladiny estrogenu, hormonu často označovaného za rizikový faktor ve vzniku rakoviny prsu, mohou být v prsní tkáni až 45krát vyšší než v krvi, a to dokonce i po menopauze, kdy hladina pohlavních hormonů v organismu výrazně klesá - prokázání této teorie by však vyžadovalo další bádání. Výzkum dále ukázal, že ženy, u nichž rakovina vznikla, nosily podprsenku každý den v průměru mnohem déle, než zdravé ženy, a téměř pětina nemocných ji nesvlékala ani na noc. Často proto, že se za své poprsí styděly, chtěly se udělat krásnějšími nebo už byly podprsence tak uvyklé, že nepříjemné pocity spojené s ní nevnímaly. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první podobnou studii, bude třeba souvislost podprsenek se vznikem rakoviny prozkoumat detailněji.
Zároveň je na tomto místě třeba zdůraznit, že v ideálním případě by vůbec nemělo být třeba se podprsenkou jako rizikovým faktorem zabývat, protože je-li dobře zvolená, prsní tkáň nestlačuje. Vzhledem k tomu, jak velký vliv na naše zdraví nošení podprsenky má, se skutečně vyplatí investovat čas a energii do výběru té správné, zdraví prospěšné a pohodlné, zvláště když dnes již existují obchody specializující se na tento druh poradenství.
Přemýšlejme a konejme
Souvislost mezi důvodem pro nošení podprsenky po nepřiměřeně dlouhou dobu a vztahem k vlastnímu tělu ovšem odhaluje další důležitý aspekt hrající roli ve vzniku a rozvoji rakoviny prsu. Problémům se sebepřijetím a péčí o sebe, často se vyskytujícím u pacientek trpících rakovinou prsu, se věnovala zase jiná studie, která v tomto směru odhalila zajímavé psychosomatické souvislosti. Ženy trpící rakovinou prsu zkoumané v této studii prožily v předchozích pěti letech nějakou zcela vyčerpávající životní zkušenost s větší pravděpodobností než kontrolní skupina, obzvláště v případě mladší generace pacientek. Ženy trpící rakovinou se také více snažily naplnit očekávání kladené na ně panujícími kulturními normami a vyvolat "milý" nebo "dobrý" dojem. Častěji též potlačovaly své pocity, zejména hněv, a uzavíraly se do sebe, přičemž byl takový postoj nejtypičtější pro ženy starší 45 let.
Terapeuti s bohatými zkušenostmi s onkologickými pacienty zdůrazňují i spirituální aspekt rakoviny prsu, jemuž bývá neprávem věnována jen okrajová pozornost, a varují před čistě materiálním medicínským přístupem. Ten o rakovině uvažuje pouze na fyzické rovině jako o skupině buněk, které se vymkly kontrole, a její kořeny hledá ve fyzických příčinách, čemuž pak odpovídá i způsob léčby a vyvíjení nekonečného seznamu metod, léků a výživových doplňků, z nichž mnohé fungují pouze omezeně. Neměli bychom proto opomíjet vliv psychiky. Místo vzniku rakoviny (nejen v prsou, ale i kdekoliv jinde) stejně jako průběh léčení mají zřejmě pro každého pacienta své specifické poselství a je-li schopen naslouchat, přinášejí mu důležitou zprávu o stavu jeho nitra. Podle mnoha celostních terapeutů patří mezi nejčastější emoční příčiny rakoviny strach, neschopnost odpuštění, zášť, odsuzování druhých či naopak pocity vlastní viny a zahanbení. Rakovina se pak nejednou začne hojit v momentě, kdy dojde k rozhřešení těchto klíčových vnitřních bloků.
Jak vidno, o rakovině prsu, jakož i rakovině obecně, toho stále ještě zbývá mnoho k bádání, a nejspíš nám bude ještě trvat, než příčinám jejího vzniku lépe porozumíme. Zároveň už dnes netřeba pochybovat o tom, že péče o vlastní duši může spolu s dodržováním zásad zdravého životního stylu předejít mnoha závažným problémům. A ač se to někomu může zdát nepravděpodobné, součástí důležitých preventivních opatření je i věnování náležité pozornosti nákupu spodního prádla.
O autorce:
Alžběta Labusová (1994) studuje biomedicínu na Univerzitě v anglickém Durhamu. Zajímá se o lidské zdraví tělesné, duševní i duchovní. Při psaní se snaží spojit střízlivý vědecký přístup k faktům s hlubšími, vědou nezohledňovanými, souvislostmi. Ve volném čase ráda čte, vaří, zpívá a pohybuje se kolem divadla.
Vyšlo v časopise Regenerace 4 2015
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
