Cesty ke spokojenému porodu
II.2. Jak vybírat porodnici
"Ženy věří, že s nimi bude jednáno individuálně, jako s výjimečnými osobnostmi. Nemocnice však nebyly navrženy pro péči o jednotlivce, nýbrž pro masovou péči, která musí být rychlá a efektivní." (Susanne Arms)
Toužíte-li po lékařsky nerušeném porodu a chcete-li předejít nepříjemnostem, berte při výběru porodnického zařízení v úvahu následující kritéria:
- Rozhodujete se při svém výběru mezi klinikou a menším porodnickým oddělením? Na klinikách bývá atmosféra mnohem více "nemocniční" a při porodu se tu točí více lidí, včetně přihlížejících posluchačů lékařských fakult nebo studentek zdravotnických škol. Kliniky sice disponují lepším technickým vybavením pro poskytování péče při patologických porodech nebo péče o předčasně narozené děti, zpravidla ale nevykazují pochopení pro individuální požadavky rodiček, nenabízejí příliš intimní atmosféru a osobnější vztahy s personálem se tu navazují obtížněji.
- Organizuje vámi vybraná porodnice prenatální kurzy? Probíhá příprava k porodu průběžně, nebo se odbývá jednorázově před vlastním porodem? Je její náplní pouze "zaškolení tatínků" či cvičení pro těhotné, nebo poskytuje nastávajícím maminkám/ rodičovským párům souhrnné informace o těhotenství, porodu a šestinedělí?
- Jak se s rodičkou zachází během vlastního porodu? Jaký je porodnický personál? Kolik lékařů a porodních asistentek se v porodnici střídá? Jaká je pravděpodobnost, že se v den svého porodu ocitnete v rukou úplně neznámých lidí?
- Jak vypadá přípravna (místo kde, rodičky tráví první dobu porodní) a jaký je porodní sál? Působí alespoň trochu pozitivně? Nabízejí rodící ženě alespoň minimum intimity, nebo se podobají "průchoďáku", kde kdykoliv kdokoliv projde, mluví a ruší a kde se zcela neodděleně odbývá třeba i více porodů najednou?
- Jak se personál tváří na vaše přání přivést si doprovod k porodu (manžela, maminku, kamarádku...)? Může být tento doprovod s vámi po celou dobu porodu, třeba i celou noc, nebo smí přijít až k druhé době porodní?
- Může se maminka během první doby porodní volně pohybovat? Platí povinný klystýr, holení a zákaz jídla a pití? Je k dispozici vana nebo alespoň sprcha pro zmírnění porodních bolestí? A co míče, žíněnky, závěsná lana či ribstole?
- Do jaké míry dochází v dané porodnici k rutinní medikaci rodiček (indukce či medikamentózní urychlování porodu, tlumení bolesti analgetiky, podávání sedativ na uklidnění a pod.)?
- Může si rodička vybrat polohu, ve které bude rodit, nebo ji nutně čeká nepříliš pohodlný porodnický stůl?
- Dojde-li k lékařskému zasahování do porodu, jakých prostředků se užívá? Jsou využívány i některé alternativní metody zmírňování porodních bolestí?
- Jaké kvóty vykazuje porodnice ohledně nástřihů hráze, indukovaných porodů a císařských řezů?
- Jak probíhá poporodní ošetření novorozence? Smí miminko bezprostředně po porodu zůstat na hrudi matky, nebo je automaticky přemísťováno do inkubátoru?
- Jak vypadá oddělení šestinedělí? Může být maminka s miminkem pohromadě 24 hodin denně (rooming-in)? Jakých výsledků je dosahováno v kojení?
Pokud vás napadají i další z vašeho pohledu důležité otázky, je zapotřebí, abyste o nich s personálem vybrané porodnice diskutovali předem, protože v průběhu porodu už to nebývá možné.
Porodní plán
Když nastávající rodiče hledají svůj způsob porodu a intuitivně cítí, že přirozený porod je jim bližší než porod lékařsky vedený, připravují si v době před porodem tzv. porodní plán. Jde o soupis představ a požadavků, které mají - nedojde-li k neočekávaným komplikacím - dojít během porodu naplnění. Porodní plán zahrnuje individuální požadavky ve všech výše nastíněných otázkách, často se však zabývá i dalšími otázkami, protože každý rodičovský pár považuje za důležité něco jiného.
V zemích, kde přirozený porod představuje obvyklou porodní alternativu, se porodníci nad porodním plánem svých klientů nijak zvlášť nepozastavují a leckdy dokonce považují za výhodné, když předem vědí, "s kým mají tu čest". V našich porodnicích však lékaři a porodní asistentky nejednou reagují na porodní plány negativně. Považují je za útok na svou odbornost i suverenitu a nelíbí se jim, že by je měl "poučovat" pacient a laik. Háček je v tom, že zdravá a na porod řádně připravená žena není ani pacient, ani laik, a to tím spíše, když nerodí poprvé.
Leckdy se tvrdí , že zvyk přichystat si před porodem porodní plán vznikl z negativních předchozích zkušeností rodících žen. Ženy, které při svých porodech zažily nevítané intervence do porodu, deprimující prostředí nebo nepříjemný personál, se porodním plánem chtějí dopředu "pojistit". Zdá se, že v demokratickém porodnictví, respektujícím právo ženy na její autonomii při porodu a informovaný výběr, má porodní plán své oprávněné místo stejně jako otevřený dialog mezi nastávajícími rodiči a porodníky. Zároveň je nutno znovu zdůraznit, že jakékoliv upnutí k porodnímu plánu a konkrétním představám o průběhu porodu není vzhledem k možným komplikacím na místě a že jistá míra flexibility je při každém porodu nevyhnutelná.
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
