Cesty ke spokojenému porodu I. 2. Předporodní příprava "Dnešní ženy potřebují inspiraci. Potřebují podporu vlastního instinktu, který jim napovídá, že rození je hodnotná a produktivní práce, které se nemají vyhýbat." (Susanne Arms) Hlavním smyslem předporodní přípravy je pozitivní naladění ženiny mysli na blížící se porod a získávání informací i praktických návyků a dovedností, které mají nastávajícím rodičům pomoci zvládnout těhotenství, porod a šestinedělí a ulehčit jim péči o novorozené děťátko. Možnosti a omezení Předporodní příprava může z hlediska svého zaměření a způsobu organizace probíhat velmi rozmanitě. K určujícím faktorům patří následující: Pořadatel - např. větší porodnické zařízení, soukromá porodní asistentka či psycholog, ambulantní gynekolog, mateřské centrum a pod. Rozsah - od "seznamovací" půlhodinky na porodním sále až k speciálnímu kurzu rozloženému do různého počtu lekcí. Úzký cíl - např. příprava na porod v klasické porodnici, v centru aktivního porodu, v porodním domě, doma (u nás zatím neobvyklé) a pod. Osoba vedoucího lektora, popř. střídajících se lektorů - rozhoduje jejich vzdělání, zkušenosti, vystupování, charisma osobnosti... Atmosféra mezi účastníky kurzu - otevřenost, důvěra, chuť navazovat a prohlubovat vzájemné vztahy, tedy interaktivní přístup, nebo spíše uzavřenost a pasivita při přijímání nových informací. Skladba účastníků kurzu - pouze prvorodičky nebo i vícerodičky, ženy v začátečním nebo konečném stadiu těhotenství, pouze manželské páry, pouze ženy a pod. Atmosféra místa konání - např. tělocvična, speciální místnost v porodnici, soukromý prostor v bytě či domě porodní asistentky a pod. Velmi důležité je i to, zda osoba, která kurz vede, hodlá doprovázet své klienty i u porodu, nebo zda je na porod připravuje pouze obecně, upozorňuje na obvyklé "záludnosti" běžných porodnických zařízení a radí, jak komunikovat s tamním personálem. V dřívějších dobách se předporodní příprava téměř bez výjimky odbývala během nedlouhé chvíle v ordinaci ambulantního gynekologa nebo na zvoleném porodním oddělení. Šlo při ní převážně o získání povrchních informací o porodu či v lepším případě o nácvik relaxace a správné techniky dýchání. Dnes je podobně omezený cíl považován za nedostatečný a překonaný. Porodníci sice tvrdí, že převážnou většinu rad ohledně těhotenství a porodu je možno získat v prenatálních poradnách, ve skutečnosti je však většina ambulantních gynekologů a jejich asistentek přetížena, a tudíž nemají možnost věnovat hlubší individuální péči všem klientkám. Budoucí maminky si informace o porodu opatřují četbou vhodné literatury nebo ze zkušeností žen, které již rodily - to ale bývá problematické. V mnoha případech tak přicházejí rodičky k porodu nepřipravené. I nadále proto platí, že chtějí-li současní nastávající rodiče v České republice absolvovat kvalitní předporodní kurz, musí při jeho vyhledávání hlavní aktivitu vyvinout oni sami a najít si takový kurz, který bude vyhovovat jejich potřebám. Potěšující zprávou pro ně může být bezesporu fakt, že stav prenatálních kurzů v naší zemi se v posledních několika letech oproti nedávné minulosti značně zlepšil a ač jsou pořádány spíše soukromými osobami nebo sdruženími než přímo při porodnicích, jejich kvalita se v mnoha případech blíží požadovanému standardu. Cíle a obsah moderních prenatálních kurzů Pokusíme se nyní popsat jakýsi optimální model předporodní přípravy, který předpokládá formu kurzu rozděleného do zhruba osmi až dvanácti devadesátiminutových lekcí a vychází ze snahy o celostně pojatou těhotenskou, porodní a částečně i rodičovskou psychoprofylaxi (termín psychoprofylaxe označuje v obecném smyslu přípravu na větší tělesnou či duševní zátěž vyplývající např. z obtížné profese či - jako v našem případě - z náročné životní situace). Cílem kurzů by měla být příprava na normální fyziologický porod. Je velmi smutné, když kurz jednostranně zohledňuje pouze fyzickou stránku věci a nepřinese ženám víc, než utvrzení v pocitu pasivity a odevzdanosti do lékařské péče. Vyvážený a hodnotný prenatální kurz má v ženách naopak vzbuzovat sebedůvěru v přirozené schopnosti těla a úctu k procesu zrození. Vedle toho má přinést informace související s celým perinatálním obdobím (perinatální= týkající se období před a po porodu) a s raným rodičovstvím. Doporučované jsou v tomto smyslu všechny níže uvedené tematické oblasti, přičemž tučně vytištěné by v kvalitním kurzu rozhodně chybět neměly: a/ Doplňující rady pro období těhotenství:
b/ Redukce strachu z porodu:
c/ Příprava na vlastní porod:
d/ Seznámení s riziky (nemělo by zabíhat do velkých podrobností, protože podvědomí těhotné ženy je náchylné k ovlivnění a přílišná informovanost o všech možných komplikacích může přinést více škody než užitku (5):
e/ Rady pro období po porodu:
Nejde jen o recept "jak na to" (6) Předporodní přípravu by nastávající rodiče neměli vnímat jen jako návod, jak zvládat různé situace v těhotenství a při porodu, nýbrž zároveň jako možnost hlubšího sebepoznání a sebevzdělání. V nejkvalitnějších kurzech žena objevuje to nejlepší, co v sobě skrývá, a zbavuje se předsudků a polopravd, které se v ní během života nashromáždily vlivem jednostranně medicínského přístupu společnosti k porodu. Ač se o tom u nás zatím mnoho nemluví, těhotenství a porod představují z hlediska vlivu na psychiku zcela výjimečné a klíčové životní období pro všechny členy nově vznikající rodiny. Jde o dobu, v níž mohou vyplout na povrch nejrůznější problémy jinak skryté v podvědomí či vyplývající z komplikovaného přediva příbuzenských, a vůbec mezilidských vztahů. Prubířskou zkouškou prochází osobnost každé těhotné ženy a stejně tak i její partnerské a rodinné vztahy. Prenatální kurz samozřejmě nemůže nahradit kvalifikovanou psychologickou poradnu, může však být nastávajícím rodičům při hledání jejich nové identity výraznou pomocí. Absolvovat kvalitní prenatální přípravu se tak jeví jako jeden z nejužitečnějších způsobů, jak během těhotenství naložit s časem a penězi - finanční přispění od příbuzných a známých na dobrý kurz může být pro mladou rodinu přínosnější než hmotné dary do domácnosti či do výbavy pro dítě. Zahraniční zkušenosti ukazují, že prenatální kurzy vedené nejlépe zkušenou a přívětivou porodní asistentkou a organizované dle výše popsaného modelu nabízejí ideální možnost péče o těhotnou ženu. Ve vyspělých zemích je taková prenatální příprava značně rozšířená, ba co víc - mnohde je alespoň částečně hrazena zdravotními pojišťovnami. Věřme tedy, že ji brzy v širším měřítku začnou vyžadovat i nastávající rodiče u nás. Prospělo by to jim i jejich dětem. Něco málo z historie Jedním z nejznámějších průkopníků přípravy k porodu byl anglický lékař Dick-Read, který viděl hlavní zdroj komplikací v úzkosti, jíž podléhají na porod nepřipravené rodičky. Dle Dick-Readova pozorování je síla porodních bolestí bezprostředně závislá na způsobu jejich vnímání rodící ženou, a proto je důležité zmírňovat porodní napětí předem nacvičenou svalovou relaxací a obavy z porodu vlídným a vstřícným prostředím porodnice. Jde o to, aby rodící žena neupadla do začarovaného kruhu strach - napětí - bolest, tedy do situace, která normální porod předem znemožňuje. Ve Francii a Spojených státech je dodnes oblíbená metoda doktora Lamaze, zdůrazňující nutnost podrobného poučení a pozitivní motivace rodičky a zároveň - podobně jako Dick-Readova metoda - usilující o eliminaci strachu nácvikem vhodné relaxace a dýchání. I představitel tzv. sovětské školy Velvovskij, který vychází z učení I.P.Pavlova, tvrdí, že špatné snášení porodních bolestí vyplývá z patologické porodní situace rodičky. Zdůrazňuje, že pouhá tělesná příprava nemá pro zdárný průběh porodu žádný zásadní význam, pokud ji nedoprovází stejně důležité poučení a vzdělání rodičky o širších (zejména psychologických) souvislostech porodního děje. Francouzi Leboyer a jeho žák Odent zase zastávají zkušeností ověřený názor, že porody probíhají bez komplikací, pokud se na ně ženy připravují jako na přirozený proces, při němž je největším úkolem jak rodičky, tak i jejích "pomocníků" respektování spontánních porodních mechanismů. Porod dle pozorování těchto dvou lékařů probíhá bez komplikací, pokud při něm ženské tělo produkuje dostatečné množství potřebných hormonů. K jejich samovolnému vytváření však rodící žena nezbytně potřebuje vhodné podmínky (viz I.1.). I proto má předporodní kurz spolu s rodičkou navštěvovat osoba, která je posléze u porodu přítomna a slouží jako pečovatel a "ochránce" rodící ženy a jako prostředník mezi ní a porodnickým personálem. Dnes to nejčastěji bývá otec dítěte, vhodná je ale i každá jiná osoba, kterou si pro důvěrnost vzájemného vztahu rodička vybere, a zejména pro doprovod k porodu speciálně vyškolená dula (viz kap. I.5.). |
Vývoj člověka od narození Na cestě ke spokojenému porodu Deprese a trauma Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment |
Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt | |