odkaz na home

Porody doma: Cesta do jiného světa

Výraz „porod doma“ vystihuje dvojí situaci: Žena buď začne rodit náhle a nečekaně, a tudíž přivádí dítě na svět v domácnosti z nouze, protože nemá jinou možnost. Nebo k porodu doma přistupuje po zralé úvaze a tento porod probíhá za náležitých organizačních a bezpečnostních opatření.

Ve většině západních zemí patří plánované porody doma k řídké, nicméně dostupné variantě způsobu porodu. V sousedním Německu se tak rodí cca 2% dětí, ve Velké Británii 4-5%, v Holandsku (zemi s dlouhou tradicí domácích porodů) 30-35%, v USA 2-3%, v Japonsku 1-2%.

V České republice se v domácích podmínkách běžně rodilo do konce 2. světové války. Poté se porody postupně přesunuly do nemocnic a když v éře budování socialismu došlo k faktickému zániku svébytné profese porodních asistentek, porodnictví se stalo jednoznačnou doménou lékařů.

Porodní asistence - autonomní profese

Od něžné revoluce patří demokratizace porodnických služeb k hojně diskutovaným českým mediálním tématům. Zdejší profesní organizace porodních asistentek vyvinula značné úsilí, aby došlo k opětovné možnosti samostatného výkonu tohoto povolání. Se vstupem ČR do EU se porodní asistentky dočkaly legalizace svých požadavků. V současnosti je porodní asistence autonomním zdravotnickým oborem a porodní asistentka s patřičným vzděláním a praxí je oprávněna poskytovat plnou péči zdravým ženám v průběhu nekomplikovaného těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence. Zdravotní pojišťovny tyto služby zatím neproplácejí, ale jak se ukazuje, mnozí zájemci si za ně rádi zaplatí.

Tak kde je problém?

Česká republika patří k zemím se silnou tradicí lékařského paternalismu. Dlouhá léta totality ochromila schopnost lidí samostatně se rozhodovat a přejímat zodpovědnost za své zdraví. Z hlediska informovanosti jsme navíc odkázáni na nejrůznější informační kampaně, které – vzhledem k síle a vlivu lékařské a farmaceutické lobby – nemusí být vždy vyvážené. Za typický příklad lze považovat mediální spršku, která nedávno na podnět jedné pražské porodnice zčeřila jinak zrovna zklidněnou hladinu debaty týkající se stávající nabídky porodnických služeb v naší zemi.

„V posledních letech se šíří tendence propagovat porody v domácnosti. Tyto tendence mají některé soukromé porodní asistentky a laické společnosti. Je potřeba před těmito tendencemi důrazně varovat veřejnost. Porody doma jsou nebezpečné a představují vysoké a zbytečné riziko pro rodičku a novorozence,“ uvádí se v tiskové zprávě vydané Fakultní Thomayerovou nemocnicí v Praze-Krči. Podle neonatologa Jiřího Zacha, vedoucího lékaře Ambulance pro rizikové novorozence z řady studií vyplývá, že novorozenecká úmrtnost spojená s porody doma je údajně 2 - 3krát vyšší než při porodech vedených v porodnicích. Podobně vysoká je i novorozenecká morbidita - tedy postižení nebo poškození novorozence v souvislosti s porodem doma. Za zásadní problém lékaři považují nedostupnost dostatečně rychlé lékařské pomoci v případě komplikací.

Stanovisko lékařů se jeví jako nepřijatelné těm, kdo netoleranci vůči porodům doma vnímají jako útok na základní lidská práva: „Tón debaty o domácích porodech a jednoznačně negativní postoj lékařů uráží všechny, kterých se domácí porody přímo týkají: porodní asistentky, které k nim docházejí, i rodiny, které se pro ně rozhodují. Informovaná volba klientů porodnických služeb, která je ve většině evropských zemí legitimní a respektovaná, je tak v ČR prohlášena za pošetile sobeckou a nebezpečně riskantní. Porodní asistentky se jeví jako ziskuchtivé a nezodpovědné. V konečném důsledku útočí kritika domácích porodů na možnosti volby a postavení ženy jako aktivního participanta zdejšího porodnického systému,“ argumentuje ve svém tiskovém prohlášení občanské sdružení Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství.

Lékaři však namítají, že české porodnictví se svými výsledky řadí mezi nejvyspělejší země světa, a tudíž nevidí důvod, proč na stávající nabídce služeb něco měnit.

Slovo do pranice: statistiky

České porodnické statistiky jsou vynikající, ale v zahraničí lze vůči nim narazit na námitky. „České porodnictví je bezesporu na špičkové úrovni, ale skvělé statistické výsledky ve snižování perinatální úmrtnosti jsou ovlivněny jiným postupem při sestavování statistik. Česká republika je např. známá tím, že má ve srovnání s jinými zeměmi velmi vysoké kvóty potratů z důvodu pozitivních výsledků testů na vývojové vady při vyšetřeních perinatální diagnostiky,“ upozorňuje Mary Scheffer-Zwart, samostatná porodní asistentka, pedagožka a členka výboru Královské organizace porodních asistentek z Nizozemí. Dostupná čísla jí dávají za pravdu: Např. Anglie a Wales uvádějí ročně cca 1 900 potratů ze zdravotních důvodů na 600 000 živě narozených dětí (http://www.dh.gov.uk), Německo uvádí 3 700 takových potratů na cca 680 000 živých dětí (http://www.destatis.de) a ČR 4678 umělých přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů na 102 200 živě narozených dětí (www.uzis.cz a www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace). „Rozdíl vzniká také jiným pojímáním mrtvorozenosti, která se oproti zahraničí stanovuje minimální váhou plodu 1000g. Děti narozené mrtvě třeba v 30. týdnu jsou tak v ČR považovány za potrat a nikoliv za mrtvě narozený plod,“ doplňuje Ivana Königsmarková, viceprezidentka Unie porodních asistentek.

Zahraniční výzkumy, týkající se přímo domácích porodů (v ČR lékaři dosud žádný takový výzkum proveden nebyl) navíc zvýšené nebezpečí neprokazují. „Máme k dispozici výsledky několika zahraničních studií ze zemí, kde domácí porody patří do standardní nabídky porodnických služeb, a z údajů vyplývá, že pokud doma plánovaně rodí zdravá žena po patřičné přípravě a pod dohledem zdravotnického profesionála, není takový porod rizikovější než v porodnici. Základním předpokladem ovšem je, že systém zajistí rychlou návaznou lékařskou péči pro případ nečekaných problémů,“ říká Lucie Suchochlebová-Ryntová, koordinátorka pro spolupráci se zahraničím ze sdružení Aperio.

Rodit se nesmí ani v porodním domě

Jde o zdravotnická zařízení, která zdravým ženám nabízejí pro porod domáckou atmosféru, ale pro případ komplikací mají navázán smluvní vztah s blízkou porodnicí, takže rodičkám i dětem může být v případě komplikací poskytnuta lékařská pomoc během potřebně krátké doby. V zahraničí tvoří porodní domy rovněž standardní součást porodnických služeb. Zatím jediným zařízením tohoto druhu u nás je porodní dům U čápa na Praze 4, kterému byla Magistrátem hl. m. Prahy nedávno udělena registrace pro všechny činnosti, které spadají do kompetencí porodních asistentek s jedinou výjimkou - vedením fyziologického porodu. „Úředníci své rozhodnutí ospravedlňují tím, že porodní domy nemají oporu ve stávající legislativě. Nejsou sice zakázané, ale žádná vyhláška ani zákon dosud nestanovuje, jak by mělo zařízení našeho typu být pro porody vybaveno, takže se u nás stále ještě nerodí,“ říká zakladatelka porodního domu a samostatná porodní asistentka Zuzana Štromerová. Ta sice Magistrátu zprostředkovala kontakt se zahraničními odborníky, kteří nabízejí zkušenosti i statistiky z výborně fungujících porodních domů ze zahraničí, avšak Magistrát o nic podobného nemá zájem. “Takže o maminky pečujeme před porodem a po porodu a k porodu zatím chodíme k nim domů. Není to zrovna optimální situace. Nechceme ale vystupovat konfliktně, a tak zatím čekáme, jak rychle se dotyčná místa s vyřešením otázky porodů v porodním domě poperou. Pokud se žádného řešení nedočkáme, pak naše další cesta zřejmě povede k mezinárodnímu soudu,“ krčí rameny paní Štromerová.

Porody doma nelze vymýtit

Ať už porodní domy v ČR fungovat začnou nebo ne, otázka porodů doma se tím stejně nevyřeší. „Pro některé ženy je volba porodu doma způsobem, jak dát najevo svůj názor na psychologické a duchovní aspekty porodu. Jiné ženy mají zvýšenou potřebu soukromí nebo nechtějí být vystaveny rutinním lékařským zákrokům a neosobnímu prostředí nemocnice. Navíc třeba usilují o lepší kontinuitu péče o dítě nebo chtějí minimalizovat narušení běžné péče o další děti, které už mají,“ uvádí se např. v publikaci Choosing a Homebirth, kterou vydala britská Asociace za zlepšení služeb v mateřství AIMS.

Čeští lékaři však prozatím žádné argumenty pro porod doma ani v porodním domě slyšet nechtějí a veřejným prostorem se bohužel i nadále šíří četné předsudky a polopravdy, pocházející nezřídka od lidí, kteří o porodech mimo nemocnice vlastně nic nevědí.

Jako výlet do Iráku

Nemohu si na závěr odpustit srovnání, které mne napadlo, když jsem nedávno v rozhlase slyšela zprávu, jak se pracovníci jisté nezávislé televizní stanice v Německu rozhodli natočit film o Iráku. Byli již přesyceni běžným zpravodajstvím, které nenabízí než pohledy na těla zohavená při atentátech, a tak věnovali hodinu vysílacího času dokumentu o běžné irácké rodině. Divák mohl s překvapením nahlédnout do života sympatických lidí s vcelku obvyklými starostmi a radostmi.

Znám lidi, kteří Irák navštívili v rámci své dovolené. Jeden známý tam dokonce odjel na delší čas, aby pomohl, s čím se těžce zkoušené zemi pomoci dá. Zkušenosti autentických svědků jsou plastické a důvěryhodné. Jedno je jisté: Sednout jen tak na letadlo, aby člověk - bez patřičných plánů, mapy a informací - ukojil rozmar nebo zvědavost, může přinést šok a smrt. Pokud má však někdo jasnou vizi nebo je taková cesta součástí jeho světového názoru a pokud je ochoten věnovat náležité přípravě svůj čas a energii, pak mu setkání s Irákem s velkou pravděpodobností obohatí život a nejspíš i změní dosavadní žebříček hodnot. Těch, kteří vyrazí na poznávací nebo altruistickou cestu do Iráku není mnoho, mimo jiné proto, že to vyžaduje velmi vyhraněné osobnostní kvality. Žen, které chtějí rodit doma, je více, avšak rovněž nikdy nepůjde o masovou záležitost. I proto se postoj českých lékařů vůči porodům mimo nemocnice jeví jako nepochopitelný.

Porody doma byly, jsou a budou. Chce-li Česká republika samu sebe světu představovat jako demokratický stát, musí se s nimi dříve či později vypořádat a nabídnout zdejším rodičkám možnosti odpovídající evropskému standardu. Protože porody doma nelze zakázat, lze je jen učinit bezpečnější.

Vyšlo v časopise Miminko 1/2007

Zpět na články

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2016 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt