Zavádění prvních příkrmů
Odpovídá dětská lékařka MUDr. Helena Tichá, která má ordinaci v Praze 5:
V jakém věku dítěte maminkám doporučujete začít s prvními příkrmy? Jak se to liší u plně či částečně kojených, resp. nekojených dětí?
První nemléčné příkrmy se doporučují přidávat od 6. měsíce, resp. ne dříve než v 5. měsíci. Nezáleží ani tak na tom, je-li dítě plně kojené, nebo nikoliv, ale spíše na tom, jak prospívá.
Jsou děti, které jinou potravinu než mateřské mléko odmítají i po půl roce věku. Některé matky tak plně kojí déle, a dítěti, zdá se, nic nechybí. Od kdy je třeba říci: "Tak, a teď už je opravdu musíme krmit i něčím jiným!"?
I děti plně kojené a dobře prospívající by měly dostat první nemléčnou dávku nejpozději v 8. měsíci.
Co doporučujete jako první nemléčné menu?
Doporučuji začínat vařenou zeleninou v čase oběda. U dětí, které se v noci častěji budí, se dá zkusit večer kaše.
Čemu a do kdy je třeba se vyhnout, např. z důvodu rizika alergie?
Pokud je alergie v rodinné anamnéze, je větší riziko, že alergikem bude i dítě. U nekojených dětí je proto lepší použít hypoalergenní mléka a při zařazování dalších nemléčných porcí postupovat pomalu a opatrně, tedy přidávat vždy jen jednu novou potravinu a v případě nějaké reakce, například ekzému na kůži, tuto potravinu ihned vynechat. Pokud v rodině alergie není, pak ani není důvod dítě příliš omezovat. Do konce prvního roku věku se nedoporučuje solit a kořenit, a nejsou vhodné ani margaríny, umělá sladidla, uzeniny, ořechy či čokoláda.
Jste zastánkyní mletých kaší, nebo měkké, ale pouze nakrájené stravy?
Do 8. měsíce by měla být strava mixovaná, protože až v tomto věku dozrává motorika jazyka a děti umí polykat i malé měkké kousky.
Odkdy a jak často zařazovat obilninové kaše?
Obilninové kaše se doporučují 1x denně od 5.- 6.měsíce. Je -li v rodině zátěž celiakie - nesnášenlivosti lepku, je lepší dávat kaše bezlepkové až do vyloučení této diagnózy u dítěte.
Jaký je Váš názor na podávání masa a masných výrobků u malých dětí?
Kvalitní maso patří do jídelníčku od 6. měsíce, mixované se zeleninou, alespoň 2-3 x týdně. Lze střídat s vařeným žloutkem.
Zavádění příkrmů mění stolici dítěte. Mohou se vyskytnout potíže?
Po příkrmech se samozřejmě může měnit barva i konzistence stolice, většinou to ale není problém. Pokud dítě trápí průjem, zácpa či jiné potíže, je nutné se poradit s pediatrem.
Nakolik dítě nutit, pokud mu některá ze základních potravin nechutná a odmítá ji?
Dítě do jídla nikdy nenutíme, pouze nabízíme. Spontánní odmítání může být první známkou nesnášenlivosti. Často se také stává, že děti odmítají přechod z mateřského mléka na mléko náhradní, v tom případě doporučuji zkusit jinou formuli, popř. mléko ochutit, např. banánem. Většinou je to jen přechodný problém. U starších dětí, kolem jednoho roku, lze zkusit také jogurtové mléko, to mívá často úspěch.
Jiná batolata naopak snědí, na co přijdou. Je třeba už v tomto věku hlídat hmotnost a hodně baculaté dítě v jídle omezovat?
U obézních batolat doporučuji omezit sladkosti, včetně sladkého pití, a nabízet více zeleniny. Jiné redukční diety v tomto věku ještě vhodné nejsou.
Odkdy mohou děti ochutnávat z talířů dospělých?
Ochutnávat dospěláckou stravu mohou děti kolem jednoho roku, jen, prosím, pozor na uzeniny, přepálené tuky, nadbytek soli a koření!
Jak a odkdy radíte vést děti k stolovacímu řádu, ať už časovému nebo z hlediska "etikety"?
Jakmile dítě samo a spolehlivě sedí, má mít své místo u stolu, a je dobré ho navykat na to, že jídlo má svůj čas a že se s ním např. neběhá po bytě.
Jaké mýty nebo nesprávné postoje rodičů vzhledem ke stravování dětí Vás jako dětskou lékařku nejvíc trápí? S čím nejčastěji bojujete?
Myslím, že největší problém v současné době je nadbytek sladkostí všeho druhu, včetně sladkého pití. Některým rodičům se jen těžko vysvětluje, že pokud sní dítě mezi svačinou a obědem sladkou tyčinku, čokoládu, sušenky a pytel bonbonů, zapije to sladkou limonádou, už jen stěží zvládne k obědu talíř s masem a zeleninou.
Jaký máte názor na potravinové doplňky v batolecím věku (probiotika, vitaminy)?
Pokud je dítě zdravé a má pestrou stravu, tak žádné potravinové doplňky nepotřebuje.
Vykonáváte praxi pediatra bezmála třicet let. Jak hodnotíte vývoj, k němuž v oblasti výživy nejmenších dětí došlo?
Musím přiznat, že za dobu mé praxe se názory a doporučení, nejen na kojeneckou výživu, mnohokrát měnily. Nemám proto ráda příliš striktní a radikální doporučení či omezení. Myslím, že je lépe dát na zdravý rozum. V poslední době, díky velké migraci, žijí u nás lidé z nejrůznějších konců světa a přinášejí sebou svoji kulturu a zvyklosti. To se týká i kojenecké výživy. Stejně tak je důležité tolerovat rodiny s odlišnými dietními zvyklostmi, jako jsou např. vegetariáni či makrobiotici. Jen se nesmí zapomínat na nebezpečí energetické nedostatečnosti či deficitu vitamínů potřebných pro zdravý dětský vývoj.
Vyšlo v časopise Miminko 5 2010
Na cestě ke spokojenému porodu
Za podporu těchto webových stránek děkuji společnosti Weleda