PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Nové pohledy na dětskou výživu

Po mnoho let pediatři i alergologové vycházeli z předpokladu, že příliš brzký kontakt nejmenších dětí s určitými "rizikovými" potravinami může vyvolat alergii. V současné době však dochází k přehodnocování některých skutečností. Zdá se, že brzký kontakt s danou potravinou alergii leckdy naopak předchází.

Arašídovou pomazánku k snídani v sedmém měsíci těhotenství? Rybí polévku pro kojící matku? Ochutnávku z mámina vajíčka miminku, které po něm natahuje ruku? Jenom to ne! - zněla by odpověď ještě donedávna.

Svět potravin se pro novopečené rodiče totiž dělil na dvě málem černobílé části. Na jednu stranu existovaly tzv. dobré a bezpečné potraviny, které z hlediska vyvolání alergií nejsou rizikové. No a pak ty druhé, kterým je lépe se v čase těhotenství, kojení a samozřejmě i v jídelníčku nejmenších dětí prostě striktně vyhnout!

K nejobávanějším patřily kravské mléko a mléčné produkty, vejce, pšenice a další obilniny s lepkem, oříšky, celer, ryby atd. Šlo o potraviny obsahující tzv. alergeny, látky schopné vyvolat u vnímavých jedinců patologickou imunitní reakci - alergii. Ta se projevuje kožními vyrážkami, sennou rýmou, astmatem, a výjimečně také prudkými a život ohrožujícími reakcemi, k jakým patří anafylaktický šok.

Stravování v prvním roce života - hotová věda!

Rodiče byli po dlouhá léta odborníky nabádáni k tomu, aby v prvních měsících života na dětskou stravu velmi dbali, a pokud možno žádným alergenům pro vstup do dětského organizmu vůbec nedali šanci, a to především na samém začátku života, kdy imunitní systém dítěte teprve vyzrává. Protože se tak děje již v čase těhotenství, uvážlivé stravování bylo doporučováno už těhotným ženám. A kojícím jakbysmet.

Těhotenství, kojení i čas prvního dětského jídelníčku se tak pozvolna proměnily v období speciálních dietních režimů. A také když už batolata sama začínala vládnout lžičkou, pravidelně slýchala omezení: "Kdepak, miláčku, z tatínkova chleba s tvarohem nesmíš ochutnávat! Ani z bratrovy sušenky! Ani z mého pomeranče!" atd.

Taková situace byla rozhodně náročná pro všechny zúčastněné. "Dětskou výživu jsme si navykli vnímat jako velmi choulostivou věc, u níž je třeba dodržovat spoustu bezpečnostních pravidel," vysvětluje Imke Reese, odbornice na výživu a členka německé komise expertů, kteří momentálně dietologii pro počáteční období života v mnohém přehodnocují. A docházejí k překvapivým závěrům. Vše nasvědčuje tomu, že do budoucna v mnohém změníme směr a namísto eliminace alergenů v dětské stravě zřejmě brzy začneme naopak podporovat časnou zkoušku tolerance. A děti budou možná zdravější než kdy dříve.

Jednoduše řečeno, vědci docházejí k závěru, že pokud dítě s alergenem přichází do - přiměřeně omezeného - kontaktu přirozeně již v dřívějších fázích svého života, vytváří si jeho organizmus včas protilátky. Protože ve stopovém množství přecházejí alergeny do krve dítěte i přes placentu, započíná se tento proces již v čase těhotenství. Pokud by se na výše zmíněných hypotézách shodla široká vědecká obec, znamenalo by to brzký skutečný průlom zásadních změn v prvním dětském stravování.

Obrat v dosavadních názorech nastal poté, co došlo k vyhodnocení 217 nových studií zkoumajících riziko vzniku dětské alergie. Výsledky směřují k přehodnocení mnoha dosavadních "směrnic" výzkumu i léčby, přičemž tento proces podporují mnohé odborné společnosti, jako například Německá společnost pro alergologii, Lékařský svaz německých alergologů, Německá společnost pro dětskou a dorostovou medicínu, Německá dermatologická společnost a Společnost pro pediatrickou alergologii.

Nejdůležitější nová doporučení:
1. S ohledem na nový výzkum vývoje alergií již není nutné, aby docházelo k jakýmkoliv alergologickým opatřením u těhotných a kojících žen.
2. Kojení zůstává prvotní a nenahraditelnou stravou pro kojence. Čas plného kojení však nemusí trvat celých šest měsíců, jak se doporučovalo dříve. Jako prevence alergií stačí čtyři měsíce plného kojení.
3. Pro nekojené děti je odpovídající náhražkou obvyklé umělé "počáteční mléko". Pouze děti s vrozeným rizikem alergie (riziko = když kdokoliv z rodičů nebo sourozenců trpí astmatem, neurodermatitidou (atopickým ekzémem) či sennou rýmou) by měly v čase prvních čtyř měsíců dostávat tzv. HA mléko (hypoalergenní výrobek), v němž jsou bílkoviny kravského mléka zpracovány tak, aby je dětský organizmus nevnímal jako alergeny.
4. Ryb se netřeba obávat jako dřív. Smějí je jíst matky i děti, jde o potravinu, která si pověst vysoce rizikové nevysloužila právem. Nová šetření ukázala, že rybí maso je pro těhotné a kojící ženy i jako příkrm pro děti přijatelné, resp. doporučeníhodné právě i pro efekt prevence alergií.
5. Příkrmy lze do dětské stravy zavádět od 5. měsíce věku dítěte (srovnej rozhovor s Imke Reese - viz dále).
6. Do jídelníčku dětí druhého půlroku věku patří kravské mléko, ovšem jen v malých množstvích, které se může postupně navyšovat. Na konci prvního roku věku toto množství činí max. 200 ml za den. A pozor - nepodáváme jako nápoj (v lahvičce či hrnečku), ale pouze jako součást kaše, protože pak pokrm dítě lépe tráví, pro střeva jde o pomalejší a šetrnější proces. Teprve po prvních narozeninách lze mléko podávat také jako nápoj.
7. Potraviny s obsahem lepku, a tedy s přídavkem pšenice, žita, ovsa, ječmene či prosa začínáme podávat mezi 5. a 7. měsícem v malých množstvích, v tom případě působí jako očkování proti celiakii (nesnášenlivosti lepku). U tohoto geneticky podmíněného onemocnění reaguje střevo alergicky na lepek, což se projevuje např. záněty. Prevencí tohoto onemocnění je dle nových výzkumů např. to, že dítěti vmícháme trochu k tomu určené obilné směsi do zeleninové nebo obilné kaše, dovolíme mu chroupat suchárek, sušenku, kousek chleba. Dítě tyto "novinky" zpravidla miluje!

Shrnuto, sečteno

Nové výzkumy přinášejí namísto striktních předpisů a zákazů uvolnění. Je tomu podobně, jako například u porodů. Není tomu tak dávno, co se u nich prosazovala přísná hygiena, roušky a vytírání úst novorozenců dezinfekčním roztokem, aby se později ukázalo, že šlo o zcela zbytečná opatření. Přirozené prostředí je z hlediska hygieny účinnější než sterilní čistota, která je nakonec vlastně až škodlivá. Děti, které žijí např. na statcích a mají pravidelný kontakt s půdou i domácími zvířaty, jsou prokazatelně odolnější než děti z "chemicky" udržovaných novostaveb.

Jak se tedy k problematice alergií a jejich prevenci nyní postavit?

Faktem zůstává, že různí lidé mají různé genetické předpoklady a dopředu se nedá přesně odhadnout, jak se imunita toho kterého člověka vyvine. Někdo alergii zdědí po předcích, u jiného se objeví nečekaně. A spouštěčů může být celá řada - znečištění životního prostředí, stres, kouření v nejbližším okolí, domácí mazlíčci, přehnaná hygiena atd.

A následující je též jisté: Jedním z nejvýznamnějších faktorů je výživa. V tomto ohledu však věda přináší spíše povzbudivé zprávy. Již není třeba nosit v hlavě "černou listinu" zakázaných potravin. Naopak, jídlo bychom měli přibývající měrou vnímat jako vynikající šanci, jak svému zdraví prospět. A to se týká už nejmenších dětí. I ony smějí čerstvé, kvalitní a dobře připravené potraviny ochutnávat bez obav, a to mnohem dřív, než se doposud myslelo.

První rok života - jak začít přikrmovat?

Přikrmovat začínáme tak, že původně jen mléčné chody nahrazujeme různými druhy kaší, z nichž každá má jiné složení, ale dohromady vytvářejí vyvážený energetický a výživový celek.
- Prvním příkrmem je zeleninová kaše, do níž po několika žvýkacích dnech přidáváme také maso. Tuto kaši tudíž tvoří brambory, různé druhy zeleniny a maso. Pokud děti z nějakého důvodu maso nejedí, nahrazujeme ho obilnými vločkami, které jsou náhradní zásobárnou železa.
- Dále je na řadě zavádění mléčných obilných kaší (nejprve s celozrnnými rozemletými ovesnými vločkami nebo s krupicí. Kaše obohacujeme ovocnými šťávami nebo pyré.
- A konečně přichází jako třetí příkrm ještě jedna obilno-zeleninová kaše.
- Dvakrát za den přidáváme do kaší 5-10 g řepkového oleje.
- Všechny kaše není třeba vyrábět doma. Lékárny a drogérie nabízejí bohatý výběr kvalitních výrobků, ať už hotových ve skleničkách nebo sušených v krabicích.


Rozhovor

"Jídlo nesmí být důvodem k obavám!"…
…říká dr. Imke Reese, německá odbornice na výživu.

Doba, kdy maminky připravovaly dětské příkrmy s obavami, protože pravidla dětské stravy byla velmi složitá, se zřejmě blíží ke konci. Nové trendy v souladu s vědeckým poznáním doporučují více uvolněnosti a také požitku z jídla už pro naše nejmenší. Několik omezení zůstává, není jich ale mnoho…

Vypadá to, že jsme opět svědky jedné z medicínských "revolucí". Tentokrát se týká dětské stravy. Označila byste nová protialergická opatření související s dětskou výživou jako převratná?

Ano, opravdu bych se nebála takového výrazu použít. Věda nyní totiž rodičům s dobrým svědomím radí: Radujte se z toho, co jíte a dopřejte to i svým dětem! To je přece příjemná změna! Například nastávající matky si už při snídani nebudou muset odpírat oblíbené vejce, a děti budou smět při stolech dospělých spontánněji a častěji zažívat radost z objevování nových pokrmů.

Aktuální poznatky popírají mnohé z toho, čemu jsme dříve věřili, a to nejen v kojenecké výživě. Zdá se, že ani nastávající a kojící matky si už nebudou muset tolik lámat hlavu s tím, co smějí jíst. Zvláště těhotenství se možná změní v čas hojnosti, kdy si nebude nutno vůbec nic odpírat… Souhlasíte?

Ne docela. Každá z uvedených etap bude mít i nadále svá citlivá místa. Např. těhotné ženy by se i nadále měly vyhýbat výrobkům z méně kvalitního masa a také syrovým produktům, u nichž hrozí bakteriální nákaza. Při kojení zůstanou nevhodné příliš kořeněné nebo nadýmavé potraviny, které mohou miminku způsobit vyrážku, resp. bolestivé větry. Jinak se ale vskutku mnohé mění a zdaleka již ne tolik potravin jako dříve setrvá "na indexu". Hlavním měřítkem bude kvalita a čerstvost, a také doporučení tzv. středozemní stravy, typické např. pro přímořské Řecko: hodně zeleniny, ovoce, ryb, libového masa, plnohodnotných olejů, hlavně olivového, vše čerstvé, resp. krátce povařené. A ono to pak bude nejen zdravé, ale také dobré!

Nakolik důležitý je pro nejmenší děti požitek z jídla? Mají rodiče na něco takového u kojenců vůbec pomýšlet?

Jídlo by od samého začátku mělo být vnímáno jako něco normálního, přirozeného, příjemného. Rozhodně ne jako něco, nad čím je obvyklé se stresovat a stále zvažovat: To a to může dítěti ublížit. Také bych už matkám přestala předepisovat, jak dlouho mají kojit. Pokud si to maminka i dítě užívají, pak nechť kojí, jak je jim libo, ale zároveň platí, že pro zdraví dítěte není dle nových poznatků až takový rozdíl, pokud je kojeno jen ony "minimální" čtyři měsíce anebo šest měsíců. A to, zda se s příkrmy začne v 16., 18. nebo 22. týdnu, rovněž není směrodatné. Mnohem důležitější je všímat si samotného dítěte a signálů, které vysílá: Zajímá se už o talíře spolustolovníků? Žádá si nové zkušenosti s ochutnáváním? Pak je na čase mu nové vjemy vedle kojení umožnit!

Nechcete snad říci, že kojenci mohou rovnou začít ochutnávat z talířů dospělých?

Po pátém měsíci věku může dítě ochutnávat z talířů o něco straších dětí. Tedy třeba jogurt, sušenku, kousíček rybího filetu - takové potraviny přestávají být pro kojence tabu. Také už může zkusit zeleninu - kus mrkve nebo kedlubny do ruky, to je pro dítě nová zkušenost, a nehrozí riziko zadušení z malých kousků. Dnes už víme, že brzké seznamování se se zeleninou je naopak důležité pro pozdější oblibu dítěte zeleninu pravidelně jíst. Z talířů dospělých může dítě ochutnávat zhruba po prvních narozeninách - za předpokladu, že se i sami dospělí stravují s rozumem. Ačkoliv už nesvazujeme rodiče žádnými zákazy, na druhou stranu je třeba se při přípravě dětské stravy řídit zřejmým výživovým plánem. Německým rodičům může jako inspirace sloužit obsah webových stránek Výzkumného ústavu pro dětskou výživu v Dortmundu (www.fke-do.de) nebo Německého svazu pro alergii a astma (www.daab.de).

A co když dítě některé příkrmy odmítá a chce se výhradně kojit déle než čtyři až šest měsíců?

Opět bych nevytvářela žádné tlaky. Je samozřejmé, že pětiměsíční kojenec má jinou energetickou spotřebu než tříměsíční a že mateřské mléko po půlroce už nemusí stačit. Přesto bych vsadila na instinkt dítěte. Pokud je plně kojeno déle, ale plně prospívá a o jinou stravu zájem nejeví, nenutila bych ho. Ale nabízela bych mu jiné varianty. Jednoho dne zájem projeví. To pěkné na nových vědeckých zjištění je: můžeme, ale nemusíme.

Co dělat, když si nevíme rady?

Stává se, že lékaři rodičům sdělí diagnózu, například nesnášenlivost kravského mléka, rodiče si ale následně připadají dostatečně nepoučeni. Jak s novou skutečností naložit? Jak dítě chránit? Čím ho krmit? Mléčné výrobky tedy zcela vynechat? Co na jejich místo?

Jsou ale i jiné otazníky: Pokud dítě potřebuje zvláštní dietu, např. při nesnášenlivosti lepku, přispějí mu na stravu zdravotní pojišťovny? Lze někde, podobně jako např. v Německu, sehnat odborného asistenta, který rodiče naučí dietní pokrmy připravovat?

V České republice si rodiče podobné informace většinou opatřují svépomocí. K hojně navštěvovaným webovým stránkám patří např.: http://www.vyzivakojence.cz/ nebo http://www.vyzivadeti.cz/.

Zajímá vás názor českého pediatra? Čtěte rozhovor s MUDr. Tomášem Karhanem ZDE

Vyšlo v časopise Rodiče 5/2010

Zpět na překlady

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2017 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt