PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
odkaz na home

Milujme své tělo a přijímejme jeho dočasnost

Způsob, jakým zacházíme se svým tělem, není příliš vzdálen způsobu, jakým zacházíme s členy své rodiny nebo jak se stavíme k záležitostem podporujícím mír na této zemi. (Jack Kornfield)

V adventním čase si víc než kdy jindy připomínáme svá duchovní snažení a touhy po vnitřní proměně. Ať už o ně usilujeme jakkoliv, nelze si nevšimnout, že nám i při dnešní nekonečné šíři dostupných spirituálních inspirací z pozornosti nezřídka vypadává nedílný souputník naší nehmotné podstaty, totiž naše tělo. V některých tradicích bylo (ženské více než mužské) dlouhá staletí drsně opomíjeno jako nečisté, chlípné, záludné a svádějící. Proto mělo pokud možno zmizet ze scény i pozornosti, kroceno vynuceným nezájmem, pokrytectvím, askezí nebo zákazy.

Do určité míry tento vliv přijala i západní psychoterapie. Sigmund Freud a mnohé terapeutické školy na jeho dílo navazující zapovídaly přílišnou pozornost tělesným procesům a samozřejmě také fyzický kontakt terapeuta s klientem.

Jenže potlačovaná tělesnost si vždy hledá svůj ventil a své projevení. Což mívá v konzumní společnosti a při možnostech moderní estetické medicíny obludný rozměr v podobě patologické míry pozornosti, již tělu mnozí začali věnovat natolik totálně, až se kamsi naopak vytratily potřeby duše. O čem jiném svědčí všechny pokusy utéci stárnutí uvíznutím v honbě za přehnaným „zdravým životním stylem“, v koloběhu věčných vnějších vylepšování tělesné fasády a v archetypu psychicky nikdy nedozrálých dětinských pošetilých starců a stařen?

Je dobrou zprávou, že i v západní společnosti, kde většina lidí žije své životy řízena nevědomými autopiloty a kde potřebnou souhru duše a těla řešíváme, až když jedno nebo druhé vypoví službu, máme dnes k dispozici čím dál více skutečně potřebných informací i inspirace.

Duše je jako jezero a tělo jako jeho břeh. Skrze duši se můžeme dotýkat duchovních výšin, tělo nás z nich vrací zpátky na zem. Proto své tělo milujme a oceňujme, ale neztotožňujme se jen s ním. Pečujme o ně a přijímejme jeho oporu, ale nesetrvávejme v zaměření pouze na ně. Tělo každého z nás jednoho dne doslouží a zahyne. Než se to stane, je naším velkým učitelem, který nám mnohé důležité připomíná a je-li nutno, pak nás i varuje: Hledejte potřeby a rozmnožujte hodnoty své duše, protože na hmotné úrovni dříve či později všechno ztratíte.

(prosinec 2019)

Zpět na Úvahy, postřehy a zkušenosti

 

Úvodní stránka

Poradenství

Beratung

Counselling

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Hovory o vztazích v ČRo 6

Časopis Děti a my

Užitečné odkazy

Kontakt



AZ RODINA.cz
– informační portál
(nejen) pro rodiče
AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2020 Eva Labusová / Design: Jitka Drábková / Správa webu: Tomáš Weishaupt