Cesty ke spokojenému porodu
I. 7. Když porod začíná
"Síla, která dostala dítě do těla matky, dostává je i ven." (Ina May Gaskin)
Zejména před prvním porodem bývají ženy zneklidněny otázkou, zda se jim podaří odlišit skutečný rozbíhající se porod od případného "planého poplachu". Otázky Jak poznám, že můj porod opravdu začíná? a Kdy mám odjet do porodnice? patří k těm nejčastějším dotazům prvorodiček. Ale i ženy, které již rodily, mají důvod k nervozitě, protože každý porod probíhá jinak a na předchozí zkušenosti se nelze zcela spolehnout.
Bezprostřední příchod dítěte na svět má naštěstí své spolehlivé příznaky. K těm nejzásadnějším patří odchod plodové zátky, odtok plodové vody a pravidelné děložní stahy.
Odchod plodové zátky se ohlašuje růžovým až krvavým hlenovitým výtokem a sám o sobě není důvodem pro odjezd do porodnice. Oznamuje pouze, že dítě se narodí již brzy, zpravidla nejpozději do dvou až tří dnů.
Prasknutím vaku blan se ohlašuje zhruba každý desátý porod. K odtoku plodové vody dochází většinou bez jakýchkoliv předchozích symptomů. Někdy se ozve "lupnutí", jindy žena jen zpozoruje teplý příliv ze svých útrob, který na rozdíl od moči nelze zastavit svěračem. Plodová voda může odtékat silným proudem stejně jako nepatrným praménkem. Za normálních okolností je to čirá tekutina nevýrazného, mírně nasládlého pachu. Při posledních kontrolách před porodem se informujte o tom, zda hlavička dítěte již sestupuje do pánve. Pokud ano, existuje jen malá pravděpodobnost, že by při odtoku plodové vody mohlo dojít ke spláchnutí pupeční šňůry do pochvy. Kdyby se tak stalo, tlak hlavičky na pupečník by mohl dítěti přerušit příjem kyslíku, což by vážně ohrozilo jeho zdraví. Pokud si sestoupnutím hlavičky nejste jistá, zůstaňte po odtoku plodové vody raději v klidu, resp. nechte se co nejdříve (nejlépe vleže) dopravit do porodnice. Pokud se při prohlídce ukáže, že pupeční šňůra nevypadla a že do pochvy proniká jen hlavička dítěte, můžete zase vstát a chodit, domů vás však s odteklou vodou už nepustí.
Přestože bolestivě vnímané děložní stahy, tzv. porodní bolesti, jsou tím nejtypičtějším příznakem porodní činnosti, ne vždy podle nich žena pozná, v jaké fázi se její porod právě nalézá. Ku konci těhotenství se totiž často objevují nepravé bolesti, zvané "poslíčky", které mohou sice řádně potrápit, ale po čase zase ustanou. Stává se například, že v době okolo termínu se těhotná žena probudí s pocitem "zvláštních" bolestí uprostřed noci, kdy je v celkovém zklidnění ke svému tělu mimořádně vnímavá. Neozývají-li se však tyto bolesti pravidelně, měla by se nastávající maminka pokusit nevěnovat jim přehnanou pozornost a znovu usnout nebo alespoň odpočívat. Do porodu totiž v takovém případě zpravidla zbývá ještě hodně času.
Nebojte se, že můžete něco "zmeškat". Pokud budete ve střehu s každým píchnutím a zabolením a skutečný porod se rozběhne třeba až za několik dní, zbytečně se vystavíte předčasnému fyzickému vyčerpání. Snažte se zachovat klid.
Pravé porodní bolesti se projevují pravidelným ztuhnutím děložního svalstva, které budete vnímat jako ono pověstné tvrdnutí břicha. V úplném začátku porodu je můžete pociťovat i jako nepříjemné vystřelování do zad, do oblasti kříže či do slabin nebo stehen - vaše pocity budou nejspíš podobné pocitům, jaké zažíváte při bolestivé menstruaci.
Do porodnice pokud možno nespěchejte
Přijedete-li do porodnice příliš brzy, vystavujete se nebezpečí, že tu prožijete chvíle uspěchané netrpělivosti a rutinního přístupu porodnického personálu. Věci přestanou poklidně plynout a vy pravděpodobně pocítíte tlak porodních profesionálů, kteří budou mít snahu vám "pomáhat", resp. váš porod "rychle vyřídit". Žádný div, upadnete-li do nepříjemného pocitu nepohody způsobeného tím, že nad vývojem událostí ztrácíte kontrolu a že nic nejde tak, jak jste si původně představovala.
Na tomto místě je nutné zdůraznit, že hlavní problém nespočívá ani tak v příliš brzkém příjezdu do porodnice, jako spíše v neuzpůsobenosti některých našich porodnických zařízení poskytnout rodící ženě skutečně příjemné a intimní prostředí pro strávení první doby porodní po neomezeně dlouhou dobu.
Poslouchejte své tělo!
Velmi proto záleží na tom, abyste v posledních dnech těhotenství "číhala" na signály, které k vám v souvislosti s porodem bude vysílat vaše tělo, a abyste tyto signály pokud možno respektovala. Naučíte-li se řeč vlastního těla správně číst, určitě rozpoznáte i vhodný okamžik pro odjezd do porodnice.
Jak ženské tělo oznamuje, že se chystá na velikou porodní práci?
Mnohé ženy vypovídají, že bezprostředně před porodem se rapidně zvýšila jejich potřeba spánku a že poslední dny těhotenství doslova prospaly. Pocítíte-li podobnou potřebu i vy a budete-li mít tu možnost, rozhodně se spánku nebraňte. Sílu, kterou při něm načerpáte, nevyužijete jen při samotné porodní dřině, nýbrž i v náročných dnech a nocích období šestinedělí. Velice častým a přitom velmi zdravým průvodním jevem začínajícího porodu bývá nucení na stolici (mírný průjem). Jako by ženský organismus sám od sebe věděl, že před porodem je dobré se vyprázdnit. Plné střevo jinak zbytečně přidělává práci dítěti, které případně jeho obsah samo vytlačí ven při průchodu pánevním prostorem - většinou se tak děje těsně před vlastním porodem. Pokud ale průjem nemáte a klystýr ve vás vzbuzuje negativní pocity, měla byste mít právo jej odmítnout. Žádné studie totiž neprokázaly, že by rutinní podávání klystýru v rámci předporodní přípravy snižovalo výskyt případné infekce nebo významněji zkracovalo dobu porodu. Naopak, násilím aplikované klyzma může rodící ženě způsobit zbytečnou nevolnost, podráždění střev i jiné komplikace. A navíc, "přirozené" znečištění tuhou stolicí při porodu bývá menší i snadněji odstranitelné než zbytky řídké stolice po klyzmatu.
Se začínajícím porodem si některé ženy dělají starosti o svůj žaludek a pociťují potřebu najíst a napít se "do zásoby". Mají strach, aby do porodní práce nenastoupily hladové a aby měly po celou dobu dostatek sil. Běžná porodnická péče však dosud přikazuje, aby se po začátku porodních bolestí rodící ženě k jídlu a leckde dokonce ani k pití již nic nepodávalo - výjimkou je snad jen pár doušků čisté vody nebo čaje. Vysvětlením tohoto nařízení je obava, že přijímání potravy během porodu znamená riziko jejího vdechnutí při nutnosti anestezie při případném císařském řezu. Ačkoliv je tato obava oprávněná, je nutno zdůraznit, že zvýšené riziko se váže především na užití celkové narkózy, jíž ale díky novým anesteziologickým možnostem stále ubývá. Úplné odepření potravy a tekutin spontánně rodící ženě se dnes tudíž jeví jako nesmyslný předpis, ba jako krutost, která rodičku neopodstatněně vystavuje vyčerpání, dehydrataci a nepohodlí. A navíc - odepření jídla a pití během porodu samo o sobě prázdný žaludek nezajistí, protože nikdo nedokáže odhadnout interval mezi posledním jídlem a začátkem porodu. Liberálnější porodníci proto radí kompromis v podobě lehce stravitelných a netučných malých jídel a osvěžujících nápojů, na které má žena chuť. Zkušenosti tak jako tak ukazují, že rodící žena jeví zájem o jídlo jen do chvíle, než se kontrakce rozběhnou a dilatace hrdla začne postupovat. Poté vyžaduje maximálně tekutiny a na příjem potravy nepomyslí dříve, než je děťátko šťastně na světě.
Kdy do porodnice?
V jednotlivých příručkách najdete v tomto směru různé rady. Někde doporučují odjet do porodnice, když bolesti trvají vždy nejméně 40 až 60 vteřin a opakují se pravidelně po deseti, sedmi či dokonce pěti minutách. Samozřejmě to záleží také na tom, kolik času na přepravu potřebujete.
Čas, kdy ženy přicházejí k tzv. příjmu do porodnice, je opravdu velmi různý. Rozhodnutí k odjezdu je ovlivněno celou řadou faktorů. Ukazuje se, že nezáleží jen na tom, jak se žena momentálně cítí, nýbrž i na tom, jak je na porod připravena a jak je ovlivněna "strategií" porodnického zařízení, které si vybrala. Zatímco některé porodnice vás hospitalizují doslova předčasně, jiné vás třeba i několikrát za sebou nepřijmou "pro nezralost času" a další (ty jsou ale u nás dosud vzácné) vám domů dají k dispozici telefonní číslo na vám dobře známou porodní asistentku, která vám alespoň na dálku svými radami rozhodování o odjezdu do porodnice ulehčí.
Zkušené porodní asistentky radí zachovat klid a odjezd do porodnice pokud možno neuspěchat! Vyjedete-li příliš brzy, vystavujete se riziku, že vás buď zase pošlou domů, a nebo si vás tam nechají, ale dají vám možná pocítit své rozladění nad tím, že se stále "nemáte k porodu".
Ukazuje se, že nevhodný čas příjmu do porodnice může naneštěstí ovlivnit hladký průběh porodu - z některých studií vyplývá, že ženy, které přicházejí do porodnice příliš brzy, mívají porod sice časově kratší, zato však obtížnější, nezřídka traumaticky vnímaný a častěji doprovázený výraznou lékařskou intervencí včetně ukončení císařským řezem.
Univerzálně "nejlepší" čas k odjezdu do porodnice tedy neexistuje a rozhodující by měl být vždycky váš osobní pocit. Zároveň platí, že čím lépe se naučíte naslouchat svému tělu, tím menší bude pravděpodobnost, že vyjedete příliš brzy.
Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti
Na cestě ke spokojenému porodu
Deprese a trauma
v souvislosti s porodem
Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment
