PhDr. Eva Labusová - rodičovství - psychologie - zdraví  
Eva Labusová - Rodina, vztahy, péče o duši.

Vyžaduje těhotenství jiný způsob života?

Odpovídá Mgr. Jana Křemenová ze Zlína, porodní asistentka, psycholožka a pedagožka, matka dvou dcer. Již 15 let se věnuje skupinové a individuální přípravě žen a jejich partnerů na těhotenství, porod a rodičovství.

Pokud je žena zdráva a její těhotenství není rizikové, jaké změny nebo jaká omezení jí jiný stav přináší?

Na tuto otázku je těžké stručně a jednoznačně odpovědět, protože i když u ženy nejsou patrná žádná fyzická rizika, může se problém skrývat v některé z dalších oblastí - psychické, sociální či spirituální. Mluvíme-li o těhotenství chtěném, přijatém jak ze strany ženy, tak i ze strany muže, případně dalších členů rodiny, pak jiný stav znamená postupné seznamování se s mnoha novými pocity, představami, ambicemi či očekáváními a také adaptaci na určitý stupeň fyzického nepohodlí. To se týká i otce dítěte. Nechtěná těhotenství jsou ve všech aspektech mnohem složitější. Problémem bývá pocit viny, který se může rozvinout u dítěte, když cítí, že není vítané. U matky a otce zase "ruší" nedobrý pocit z nezvládnutého rodičovství. Není náhodou, že u nechtěných těhotenství častěji pozorujeme neprospívání, což se projevuje např. sklonem k předčasnému a komplikovanému porodu.

Co by těhotné ženy neměly dělat, čemu se mají vyhýbat?

Pokud jde o zdravotně riziková těhotenství, je na straně zdravotníků, aby ženě možná nebezpečí dobře vysvětlili a učili ji s nimi žít. Jde hlavně o to, aby se zbytečně nezvyšovala úzkost, která ženě i vyvíjejícímu se dítěti škodí. Samozřejmostí je vyhýbat se alkoholu, cigaretám, drogám či lékařem neschváleným lékům. Také jakkoliv rizikovým potravinám. Nebezpečná je ale také nuda, pocit dlouhého čekání, nedostatek tvořivé činnosti. Jestliže těhotenství ženu omezuje po fyzické stránce, je potřebné najít si aktivity duševního charakteru. Jinak bych řekla, že ženám nejvíc škodí, pokud jim někdo nutí, s čím samy nejsou ztotožněny. A to jak ve fyzických aktivitách, tak i při činnostech psychického charakteru. Rozhodně radím vyhýbat se i nevyžádaným názorům, zejména dramaticky líčeným zážitkům z porodů "kamarádek". Nenechte s sebou manipulovat!

Pokud je třeba něco omezit, podle čeho míru omezení stanovovat?

Je možno vyjít z toho, zda žena před otěhotněním už věděla o určitých rizicích, vyplývajících z jejího zdravotního stavu a zda se na možnou změnu svého životního stylu připravovala. Velmi aktivní ženu může zpočátku těhotenství zaskočit - nevyhovuje jí celkové zpomalení, únava, nemožnost v dosavadní intenzitě sportovat apod. Je ovšem nutné dočasné přenastavení limitů přijmout. Pokud žena naslouchá svému tělu a dítěti, určitě si poradí a najde zdravou míru pro realizaci svých chtěných aktivit.

Vraťme se ještě k duševnímu rozpoložení těhotné ženy. Jaký má pro průběh těhotenství význam?

Velký! V jednotlivých etapách těhotenství se v psychice ženy odehrávají změny, dané aktuálním stavem hormonálních hladin. Vše postupně vede k větší orientaci ženy na sebe a na dítě. Žena se dostává do etapy tzv. primárního mateřství, které se dále rozvíjí po porodu a zahrnuje rozvoj schopnosti saturovat potřeby dítěte a vytvářet pro ně podpůrné prostředí. Je třeba zdůrazňovat, že psychika ženy v těhotenství a raném stádiu mateřství ovlivňuje psychickou kondici dítěte před i po jeho narození. A některé výzkumy už naznačují, že celkové rozpoložení dokonce zřejmě ovlivňuje i míru spolupráce dítěte v přípravné fázi porodního děje a při porodu samém! Dítě spokojené matky má touhu se narodit a umí také pokračovat v komunikaci i po svém příchodu na svět. Jak by celkově bylo s matkou více sladěno a více jí důvěřovalo, oba snáze nabývají pocitu jistoty.

Jaký druh pomoci nebo podpory je pro nastávající matku důležitý ze strany blízkých lidí a ze strany zdravotníků?

Důležitá je především všestranná podpora od partnera a také od vlastní matky. Dodává těhotné ženě pocit bezpečí, sebedůvěru, motivaci a bezpečný prostor pro prožívání nových emocí. Citově kladné vazby umožňují adekvátně prožívat a ventilovat i možné emoce negativní, které k těhotenství rovněž patří. Obdobnou podporu a profesionální provázení potřebuje nastávající matka také od nás profesionálů. Porodní asistentky mají ženu stimulovat k sebepoznávání a dodávat jí primární pocit důvěry v sebe samu, aby nebyla závislá jen na tom, co jí kdo poradí, nýbrž aby především čerpala ze svých vlastních vnitřních zdrojů. To jí totiž dodá sílu, aby všechny výzvy či obtíže mateřství lépe zvládla.

Vyšlo v časopise Miminko 2/2009

Zpět k radám a postřehům

 

Úvodní stránka

Poradenství

Kontakt

Vzdělávací činnost

Rozhovory

Články

Překlady

Vývoj člověka od narození
k počátkům dospělosti

Na cestě ke spokojenému porodu

Deprese a trauma
v souvislosti s porodem

Mezigenerační přenos v rodičovství: Attachment

Úvahy, postřehy a zkušenosti

Ankety

Web Rodina 21

Spolupráce s médii

Články mé dcery Alžběty

Rady porodních asistentek

Z ordinace pediatra

Spolupráce s Českým rozhlasem

Časopis Děti a my

AZRodina

UNIPA

TOPlist

Copyright © 2006-2024 Eva Labusová / Design: Jiří Drozen / Správa webu: Tomáš Weishaupt